Archiv

Svět literatury, 2011, ročník XXI, č. 43

Humanitní studia a přírodní vědy
Miroslav Petříček. Teorie na svých okrajích.
Jan Zrzavý. Historická metodologie v evoluční biologii: inspirace pro studium evoluce kultury?
Stanislav Komárek. Příroda a kultura..

Fikční svět a povaha uměleckého textu
Lubomír Doležel. Některé problémy kolem fikčních světů
Petr Koťátko. Vyprávění jako performance: vypravěč v kondici a vypravěč v rozkladu

Svět literatury, 2010, ročník XX, č. 42

Základní struktury
Josef Hrdlička: Zrcadlo a reflexe. Šíma, Weiner, Biebl
Záviš Šuman: Dramatický ethos: konceptualizace mores v dramatickém básnictví
Eva Blinková Pelánová: Aurélia ou le Ręve et la vie: Nervalovy iluze a Německo
Miroslav Olšovský: Perspektivy vidění. Kategorie evidence v Daru Vladimira Nabokova

Text
Émile Benveniste: Pojem „rytmu“ a jeho jazykové vyjádření

Identita, exil, menšiny
Walter Koschmal: Polyperspektivnost pražské židovské literatury

Svět literatury, 2010, ročník XX, č. 41

Status literárního díla
Michal Ajvaz: Co je poetičnost?
Jiří Olšovský: Heidegger a Kierkegaard: řeč a básnické, filosofické myšlení

K problematice fikčních světů
Tomáš Koblížek: Fenomén fikce
Aleš Haman: O jedné kritické reflexi teorie fikčních světů
Bohumil Fořt: O nepřístupnosti fikčních světů ze světů odjinud
Vladimír Svatoň: Skrytá ontologie fikčních světů
Jakub Češka: Za teorii fikčních světů

Svět literatury, 2009, ročník XIX, č. 40

Svět literatury, 2009, ročník XIX, č. 39

Projekty interpretace
Emil Volek: Mapování teorie/teorie mapování
Martin Ritter: Hölderlinova vzpomínka
Tomáš Koblížek: Teorie fikčních světů: kritická reflexe

Poetika v historických proměnách
Jiří Starý: Nářek a triumf. Vztah ke smrti v poezii doby vikinské
Záviš Šuman: Longinovo pojednání O vznešeném
Eva Blinková Pelánová: Oživení mytologie na konci 18. století

Na vrcholu a za vrcholem moderny

Vladimír Papoušek: Paradigma nové moderny

Don Quijote Michela Foucaulta

Don Quijote Michela Foucaulta

Miroslav Petříček

Martina Mašínová: Gilles Deleuze: Estetická zkušenost a dobrodružství subjektu

Gilles Deleuze: Estetická zkušenost a dobrodružství subjektu

Martina Mašínová

 

Jan Mukařovský, Karel Čapek a Jak se dělá teorie vyprávění


Alice Jedličková

Hledá-li člověk jistou věc, často jej při tomto pátrání mile překvapí nález nějaké jiné, na kterou nepomyslel. Je-li tento nález blízký hledanému a uskuteční-li se v souvislostech zdánlivě známých, pak je to zjištění možná o to radostnější. Svět je plný překvapení, chtělo by se říci v duchu čapkovského fejetonu. Ale přítomný text může být nanejvýš marginálií k počátkům teorie vyprávění. Anebo zprávou o tom, že „objev v Čapkovi" neučinil jen Josef Škvorecký.
Právě takový malý objev totiž zažila autorka článku při hledání náznakových projevů či skrytých zdrojů moderní teorie vyprávění. Součástí tohoto procesu byla také rekapitulace způsobů, jimiž Jan Mukařovský přistu-puje k průzkumu výpravného díla; ten je obvykle svázán s celkovou reflexí poetiky autorské. Podobný charakter má i stať „Vývoj Čapkovy prózy" (1934). Pro naši potřebu si - přes obecné povědomí o jejích závěrech - dovo-líme připomenout některá dílčí stanoviska: V první podkapitole studie shledává Mukařovský vývojový rozdíl mezi Krakonošovou zahradou a Zářivými hlubinami v narůstání epičnosti próz, respektive, vyjádřeno obráceně, v ubývání lyrických a reflexivních pasáží a oproštění výrazu. To vše je podle něj projevem „směřování ke slohu čistě výpravnému, lehce plynoucímu a schopnému zabírati bez námahy větší časové úseky" (1982: 696). Postup výstavby vyprávění, který naratologie zpravidla označuje jako sumarizaci a řadí jej ke „standardní výbavě" nara-tivu, jednomu ze základních prostředků ovládání časové struktury vyprávění, se zde odvozuje ze stylu, resp. z toho, jaký konstrukční dosah mají možnosti vyvstávající z jeho vlastností. Zatímco Mukařovský se nejprve ptá po povaze stylu, a pak si klade otázku „Co (jaký způsob nakládání s časem) umožňuje daný stručný styl?", teorie vyprávění by se ptala na temporální konstrukční principy a jejich vzájemný vztah a v návaznosti na to by konsta-tovala, jakým stylem se realizují; k jednomu zjištění by se tedy dospělo pokaždé z jiné strany.

Svět literatury, 2008, ročník XVIII, číslo 38

Svět literatury, 2008, ročník XVIII, číslo 37

Syndikovat obsah